Navigace:

Soustava opěrná - kostra

 

Lidskou kostru tvoří více než 200 kostí nejrůznějších velikostí a tvarů.

 

 

Funkce kostry

 

Opěrná Kostra tvoří oporu těla, určuje jeho velikost a tvar.
Ochranná Kostra chrání vnitřní orgány. Hrudník chrání srdce a plíce, lebka mozek, páteř míchu a pánev močovody a močový měchýř.
Pohybová Kostra slouží k ukotvení svalů, které jí pohybují.
Krvetvorba V některých kostech se tvoří krevní buňky.
Ukládání minerálních látek V kostech se ukládají minerální látky - hlavně vápník a fosfor.

 

 

Růst a vývin kostí

 

Před narozením je kostra tvořena převážně chrupavkou. Během vývoje jedince chrupavčitá tkáň postupně kostnatí (osifikuje) ukládáním minerálních látek (vápníku a fosforu). Proces osifikace začíná už v těle matky, pokračuje po narození až do dospělosti. Růst kostí do délky umožňují růstové chrupavky.

 

Kromě minerálních látek obsahují kosti také látky organické takzvaný oseinosejn. V mládí tyto látky převažují, dodávají kostře pružnost. V pozdějším věku převládnou látky anorganické, kosti jsou křehčí a snadno se lámou. Může také docházet k takzvanému řídnutí kostí (osteoporóze).

 

 

Kostra tvoří oporu těla, spolu se svaly zajišťuje pohyb těla a chrání vnitřní orgány. Během vývinu lidského jedince původně chrupavčitá kostra postupně ukládáním minerálních látek kostnatí - osifikuje.  

 

 

Stavba kosti

 

Na povrchu kosti je tenká blána - okostice.

Okostice je bohatě prokrvena, chrání a vyživuje kost a umožňuje její růst do šířky.

Pod okosticí je hutná kostní tkáň a houbovitá kostní tkáň. Vrstva houbovité kostní tkáně je silnější v oblasti kloubů, tam je kost vystavena největším nárazům a otřesům. Uprostřed kosti se nachází kostní dřeň, kde dochází ke krvetvorbě - vzniku krevních buněk například červených krvinek.

 

Na obrázku je znázorněna stavba kosti. Číslem pět je označena okostice - blána na povrchu kosti. Pod okosticí se nachází hutná kostní tkáň označená číslem jedna. Číslem dva je označena houbovitá kostní tkáň vyskytující se pod vrstvou hutné kostní tkáně - nejvíce v oblasti kloubů. Číslo tři označuje kloubní chrupavku. Uvnitř dlouhých kostí je kostní dřeň označená v obrázku číslem čtyři.

 

 

 Spojení jednotlivých kostí je:

  1. pevné - příkladem jsou švy na lebce, chrupavka na spoji žeber s hrudní kostí nebo srůst křížových obratlů v kost křížovou
  2. pohyblivé (kloubní)

 

 

Pohyblivé spojení kostí v lidském těle zajišťuje zhruba 400 kloubů nejrůznějších tvarů a rozměrů.

 

 

Kloub je část kostry, kde se stýkají dvě nebo více kostí. Kloub se skládá z kostí, chrupavky, kloubního pouzdra a kloubního mazu, který zmenšuje tření v kloubu.

 

 

Na obrázku je znázorněno kloubní spojení dvou kostí. Jedna kost tvoří kloubní jamku, druhá kost kloubní hlavici. Styčné plochy kostí jsou kryté chrupavkami, mezi kterými je kloubní dutina s kloubním mazem. Okolo je kloubní pouzdro a kloubní vazy, které drží kloub pohromadě. 

 

 

Spojení kostí může být pevné, tvořené srůstem kostí nebo pohyblivé - kloubní.

 

 

Stavba lidské kostry

 

Kostru člověka tvoří osová kostra složená z lebky, páteře a hrudníku a okrajová kostra - kostra horních a dolních končetin.

 

 

Osová kostra

Lebka - kostra hlavy

 

Lebka tvaruje hlavu a obličej a chrání mozek a smyslové orgány.

Kostru hlavy tvoří větší mozková a menší obličejová část.

 

 

Lebka  
Mozková část Mozkovou část lebky tvoří kost čelní, dvě kosti temenní, kost týlní, kost klínová, kost čichová a dvě kosti spánkové.
Obličejová část Obličejovou část lebky tvoří horní čelist, kloubně připojená dolní čelist, dvě kosti nosní, dvě kosti slzní, dvě kosti lícní, dvě kosti patrové, dvě skořepy nosní, kost radličná a jazylka, na které je zavěšen hrtan.

 

 

Na lebce novorozence můžeme nahmatat měkká místa takzvané fontanely (lupínky). Kosti zde jsou spojeny částmi membrán. Takové spojení umožňuje roztahování při růstu mozku, nebo naopak zmáčknutí během porodu.

 

 

Kostru lebky můžeme rozdělit na obličejovou a větší mozkovou část. Hlavním úkolem lebky je chránit mozek a smyslové orgány.

 

Páteř

 

Páteř člověka je dvojesovitě prohnutá. Toto zakřivení, kterému pomáhají meziobratlovémezi obrat lové ploténky, umožňuje napřímení postavy a chůzi po dvou.

 

Páteř tvoří 33 až 34 obratlů. Mezi obratli jsou chrupavčité meziobratlovémezi obrat lové ploténky, které tlumí nárazy při chůzi.

 

V obratlích jsou otvory, kudy prochází mícha.

 

 

Stavba páteře  
7 krčních obratlů Krční obratle podpírají hlavu.První - atlas (nosič) umožňuje kývání hlavy. Druhý - čepovec umožňuje otáčení hlavy. 
12 hrudních obratlů K hrudním obratlům se připojují žebra.
5 bederních obratlů Bederní obratle nesou většinu tělesné váhy.
Kříž (kost křížová) Kost křížová je tvořena srůstem pěti obratlůobrat lů křížových.
Kostrč Kostrč je tvořena srůstem čtyř až pěti obratlůobrat lů kostrčních.

 

 

Páteř je tvořená z obratlů. Mezi obratli jsou chrupavčité meziobratlové ploténky. Páteří prochází mícha. Dvojesovité prohnutí lidské páteře umožňuje napřímení postavy a chůzi.

 

 

Hrudník

 

Hrudník chrání životně důležité orgány - srdce a plíce.

 

Hrudník tvoří 12 hrudních obratlů, k nim se upíná 12 párů žeber. V předu je 7 párů žeber upnuto přímo na hrudní kost, 3 páry žeber se připojují chrupavkou na žebra předchozí a 2 páry žeber jsou volné.

 

Celý hrudník je značně pohyblivý a pružný. Této vlastnosti využíváme při dýchání. Při nádechu se zvětšuje a při výdechu se zmenšuje společně s objemem plic.

 

 

Hrudník tvoří hrudní obratle, žebra a hrudní kost. Hlavním úkolem hrudníku je chránit vnitřní orgány - srdce a plíce.

 

 

Okrajová kostra

 

Kostru končetin ("okrajovou kostru") tvoří pletenec - spojnice osové kostry s kostrou končetiny a volná končetina.

 

Kostra horní končetiny

 

Lopatkový pletenec (pletenec horní končetiny) je slabší, ale pohyblivější než pletenec pánevní.

Je tvořen lopatkou a klíční kostí. Pletenec je spojen ramenním kloubem s kostí ramenní. Následuje loket - dva klouby, které spojují ramenní kost s kostí loketní (na straně malíku) a kostí vřetenní na straně palce.

 

Následuje kostra ruky, kterou tvoří 27 malých kostí - 8 kůstek zápěstních, 5 kůstek záprstních a články prstů (u palce 2, u ostatních prstů 3 články).

 

 Na obrázku je znázorněna kostra horní končetiny. Číslem jedna je označena klíční kost, číslem dvě lopatka a číslem tři kost pažní. Číslo čtyři označuje kost směřující k palci - tedy kost vřetenní. Popiska číslo pět označuje kost směřující k malíku - tedy kost loketní. Číslem šest je označena kostra ruky.

 

Kostra dolní končetiny

 

Pletenec pánevní (pletenec dolní končetiny) tvoří pánevní kost složená ze tří kostí - kosti kyčelní, sedací a stydké. Stydké kosti spojuje spona stydká.

Dvě kosti pánevní a kost křížová společně tvoří pánev.

 

 

Pánev chrání orgány vylučovací a rozmnožovací soustavy.

 

Pánevní otvor u ženské pánve je širší kvůli průchodu hlavičky dítěte při porodu.

 

Na pletenec pánevní je kyčelním kloubem připojena kost stehenní. Kolenní kloub spojuje kost stehenní,  kost holenní a čéšku. Menší kost lýtková pomáhá otáčet chodidlem.

 

Kostru nohy (chodidlo) tvoří 26 kostí, které jsou ke kosti holenní a lýtkové připojeny hlezenním kloubem - kotníkem.

 

Chodidlo tvoří 7 kůstek zánártních - největší je kost patní, 5 kůstek nártních a stejně jako na ruce 14 článků prstů.

 

Na obrázku je znázorněna kostra dolní končetiny. Číslem jedna je označena pánev a číslem dva kost stehenní. Číslem tři je označena čéška. Popiska číslo čtyři označuje kost lýtkovou, popiska číslo pět kost holenní. Šestkou je označena kostra nohy - chodidlo. 

 

 

Největší a nejpevnější kostí v těle je kost stehenní měřící okolo 46čtyřicetišesti centimetrů.

Nejmenší kostí je třmínek - sluchová kůstka středního ucha o délce 5 milimetrů.

 

.

Autor: Mgr. Věra Krňoulová