Navigace:
Živočišná buňka
Buňka je základní stavební a funkční jednotkou všech živých organismůorganyzmů.
Buňku jako první jednoduchým mikroskopem pozoroval Robert Hookhůk roku 1665.
Stavba živočišné buňky
Na povrchu živočišné buňky se nachází polopropustná plazmatickáplazmatycká membrána, která zajišťuje výměnu látek mezi buňkou a vnějším prostředím.
Cytoplazma je označení pro vodný roztok, který vyplňuje prostor buňky. Součástí cytoplazmy jsou organely, drobné mikroskopické útvary, které zajišťují jednotlivé životní děje (obdoba orgánů).
Organely živočišné buňky
Jádro
Jádro je buněčná organela, která řídí buňku, podílí se na rozmnožování a přenosu dědičných vlastností.
Mitochondriemitochondrije
Mitochondriemitochondrije jsou organely, ve kterých probíhá buněčné dýchání.
Soustava měchýřků a kanálků
V cytoplazmě se dále nachází soustava měchýřků, kanálků a váčků, která zajišťuje propojení jádra s plazmatickouplazmatyckou membránou. Na jejich povrchu dochází v drobných kulovitých útvarech k tvorbě bílkovin - látek, které tvoří základ všech živých organismůorganyzmů.
Tělo jednobuněčných organismůorganyzmů tvoří jedna jediná buňka. V takových organismechorganyzmech jedna buňka zajišťuje veškeré životní děje - přijímá živiny, vylučuje, pohybuje se, přijímá podněty z okolí, rozmnožuje se dělením.
Dělení probíhá v několika krocích. Nejprve se rozdělí jádro, pak se zdvojí ostatní části buňky a na závěr se buňka rozdělí na dvě samostatné, stejné buňky.
Buňka je základní stavební a funkční jednotkou všech živých organismůorganyzmů. Zajišťuje veškeré životní děje.
Na povrchu živočišné buňky je plazmatickáplazmatycká membrána. Buňku vyplňuje cytoplazma. V cytoplazmě jsou obsaženy organely. Jádro řídí buňku a podílí se na rozmnožování a dědičnosti. Mitochondriemitochondrije zajišťují buněčné dýchání. V soustavě měchýřků, kanálků a váčků dochází k tvorbě bílkovin.
Buňka se rozmnožuje dělením.
.
Autor: Mgr. Věra Krňoulová