Navigace:

Zlomky - úvod

 

 

Celek a jeho část

Maminka koupila velký koláč. Rozdělila ho na osm částí.

Věrka snědla 3 části

Tomáš 4 části

Celý koláč vyjadřuje celek. Koláč má po rozdělení celkem osm stejných částí.

Věrka snědla 3 části koláče, což jsou tři osminy koláče.

Číslo 3 se nazývá čitatel zlomku (kolik částí snědla), číslo 8 jmenovatel zlomku (na kolik částí byl koláč rozdělen). Lomená čára se nazývá zlomková čára.

Tomáš snědl 4 části, což jsou čtyři osminy koláče.

Číslo 4 se nazývá čitatel zlomku (kolik částí snědl), číslo 8 jmenovatel zlomku (na kolik částí byl koláč rozdělen). Lomená čára se nazývá zlomková čára.

 

Oba dohromady snědli 3 + 4 = 7 částí koláče, což je sedm osmin koláče.

Zbývá jim z osmi částí pouze jedna část, což je jedna osmina koláče.

Celý koláč je rozřezán na osm částí. Snědlo se sedm osmin koláče a jedna osmina zbyla.

Dohromady máme sedm osmin plus jedna osmina rovná se osm osmin .

osm osmin je jeden celek = 1.

 

Jmenovatel zlomku udává, na kolik stejných částí je celek rozdělen.

Čitatel zlomku sděluje, kolik těchto částí zlomek obsahuje.

 

Příklad 1.

Jestliže čitatel zlomku je 5 a jmenovatel zlomku 7, udává nám to zlomek pět sedmin .

 

Jestliže čitatel zlomku je 1 a jmenovatel zlomku 100, udává nám to zlomek jedna setina .

apod.

 

Je-li čitatel zlomku nula, rovná se zlomek nule.

 

 

Příklad 2.

nula sedmin rovná se nula ,                 nula tisícin rovná se nula , apod.

 

Nikdy ve zlomku nesmí být jmenovatel roven nule !

Takový zlomek nemá smysl, (lomená čára je vlastně dělení a nulou nelze dělit).

 

 

Příklad 3.

šest lomeno nula nemá smysl, sto lomeno nula nemá smysl, apod.

 

Zlomek, který má stejného čitatele i jmenovatele, se rovná jedné.

 

Příklad 4.

tři třetiny rovná se jedna ,   deset desetin rovná se jedna ,   devadesát devět lomeno devadesáti devíti rovná se jedna , apod.

 

Je-li čitatel zlomku větší než jeho jmenovatel, je zlomek větší než 1.

Je-li čitatel zlomku menší než jeho jmenovatel, je zlomek menší než 1.

 

.